Byl T. G. Masaryk vizionář?

Určitě byl, měl vizi založení státu Československa a dokázal říct jaký je náš směr. Přesto nebyl vyslyšen a my hledáme cestu novou, moderní, tu pro evropskou, jindy proti evropskou. 

Tomáš Garrigue Masaryk byl pedagog, politik, státník a filozof. Za klíčový podíl na vzniku samostatného nezávislého státu byl označen za    Prezidenta Osvoboditele a k osmdesátým narozeninám byl přijat tzv. Lex Masaryk obsahující větu: „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát.“ T. G. Masaryk byl sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru.

"Humanita je náš poslední cíl národní a historický, humanita je program český".

Dokonce i takový humanista jako byl Tomáš G. Masaryk jednou řekl: „Kdyby mě někdo napadl, umlátím ho cihlou i kdybych ji měl vyrvat ze zdi.".

___________________________________________________________________

Na počátku či zrodu našeho státu mluví T.G.M. o "posledním cíli" a zmiňuje "program český", nikoliv československý. Historikové možná budou argumentovat, komentovat, hodnotit a kritizovat. Vize jsou od toho aby se rozvíjely, ne aby se jim trhala křídla.

"Demokracie je zárukou míru, pro nás i pro svět"

Nyní k problémům dneška a názorům na ně. Nejčastěji se mluví o kvótách přijímání uprchlíků z Afriky, také o přírodních katastrofách a humanitární pomoci, vše na pozadí naší rozjitřené politické sféry ale i společenské  Společnost kritizuje kroky, EU, vlády i prezidenta jako o závod, někdy až zběsile.

Udělejme cokoliv, jen ne to naše:Počkat že to nějak dopadne a pak se přidat k vítězné straně. Vedou nás politici, kteří hledí co koupit, co rozprodat a jak použít dotace EU na nesmyslné projekty. Pokud se jedná o útok na hranice EU a tím pádem i naše, je třeba se sehnout pro tu cihlu, ne sehnout se před útokem na hranice území. Neznamená to však zřeknutí se solidarity s trpícími a v žádném případě vzdání se humanity. Tím bychom dosáhli toho, čeho se bojíme - ztráty našich kulturních hodnot a evropských tradic, které mají být v nás zakořeněny, jsme-li národ český.

Řešme vše s rozumem, rázně a věcně. Emoce jsou jako přírodní katastrofy nebo občansko-náboženské války. Pozor na šok, vždyť mnozí byli ještě před rokem v naprostém klidu a nebezpečí nevnímali. Pozor na pandemii strachu.

Možná bude válka, možná ne, ale i v boji je třeba se chovat humánně a s rozvahou, ne jako sarančata, násilníci a mentálně omezení. Čím méně se používá mozek, tím více násilí a zla  Doufejme, že nejsme ještě mentálně zcela na dně nebo že z toho dna tu masu nevěřících vytáhne síla uvažování a že to nebude hodinu po dvanácté.

Zmatek, nesoulad, hádky, to vše vede do války. Nesoulad člověka s přírodou pak k živelným pohromám. Obecně tedy nesoulad vede ke katastrofám. Systémová řešení jsou nám vzdálená, přidá-li se k tomu nepraktičnost výkonné moci řešící vše převážně zákony, náš osud může být katastrofální.

Před námi je gordický uzel, buď  to vyřešíme rozumem nebo se do toho všeho ještě více zasukujeme. Rozplétat záhady neumíme, otázky si neklademe, čekáme jak to vše dopadne, vize jsou nám vzdálené a cizí. Jsme nesamostatní, poněvadž každý náš krok řídí přebyrokratizované zákony. Byrokracie je tolik, že není prostor k řešení. Článků je tolik, že nevíme co je důležité, zprávy médií od rána do večera  předkládají "aktuálně žhavé", které už zítra aktuální nebude, jedeme svou mediální spirálu mediokracie.. 

Hlavou se honí otázka:Ustojí EU zodpovědně invazi migrace? Jako na zavolanou nacházím článek vnuka W. Churchila, v něm Nicholas Soames říká:

Znal ho jako láskyplného dědečka, ale odmítá, že by byl nějakou mýtickou osobou, nicméně jej vnímá jako člověka "s obřím nadáním a odvahou, kterou u normálních lidí nevidíte." A jaký citát svého dědečka má rád? "Žijeme v éře důsledků a výběru." Ten má podle něj své opodstatnění i dnes: "Žijeme v době, kdy důsledky toho, co se odehrává, jsou velmi závažné a lidé musí činit rozumná a dospělá rozhodnutí." P roto doufá, že Britové by v případném referendu byli pro setrvání v Unii, a to přesto, že jeho děda "by nechtěl být členem instituce, která je tak neefektivní a nákladná jako Evropská unie." Článek: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/310058-deda-by-nechtel-byt-v-neefektivni-eu-rika-nicholas-soames/

Denně se vracíme k otázce,co je stát a kdo jsme my. Jsme Česko a stát: "je tu od toho, aby zabezpečoval funkce, které jiný subjekt zabezpečit nemůže. Příkladem může být třeba obrana. Stát tu rozhodně není od toho, aby nám, svéprávným občanům organizoval život prostřednictvím nejrůznějších nesmyslných nařízení a zákazů.". Dlouho mi bylo ono Česko zvláštní, až jeden Čech žijící v cizině upozornil: "Je  Polsko, Maďarsko, Francie, Anglie, Lucembursko, Itálie a Česko, pro nás jste Česko."

_________________________________________________________

Závěr: Tyto dny nás zaměstnává a baví MS v hokeji, skončilo porušením pravidel i morálky. Media stále zaměstnává článek F. Peroutky. Vláda řeší zákon o prokázání původu majetku, ekonomika enormně roste ale ve státní pokladně je skluz 30 miliard, lidé chudnou, jiní extrémně bohatnou, naše průměrné mzdy jsou někde na 21. místě v EU, lékaři se s obavami vyjadřují ke zdravotnímu stavu prezidenta, vládní koalice je křehká a nepevná. V této situaci nás čeká jedna z nejtěžších zkoušek, věc nám dosud neznámá. Vizi demokracie a tradic je čas pozvednout a držet, jsme dospělí, k tradicím patří i dobré hospodaření. Hádky a šarvátky jsou dobré tak pro děti na pískovišti.